Tento text by m?l pomoci autor?m, kte? tvo? pro fotobanky, p?i vb?ru a obsahovm zpracovn tmat tak, aby jejich prce nebyly zbyte?n? zamtny p?i schvalovacm procesu. Jako zdroj informac jsem pouil vlastn zkuenosti, zkuenosti koleg? z reklamnch agentur a vydavatelstv. Ve spornch p?padech jsem n?kter situace konzultoval s ?adem na ochranu osobnosti.
Jak jsem uvedl v minulm textu, fotobanky a auto?i se ?d pravidly a zkony zem?, ve kter maj adresu. ?asto se stv, e obrazov materil, kter autor vytvo? v jeho zemi je obsahov? bezproblmov, tak nen fotobankou p?ijat prv? z obsahovho hlediska.
V praxi to funguje tak, e ne projde obrazov materil do prodeje, tak je zhodnocen obrazovm editorem fotobanky jak po strnce technick tak i obsahov. Editor je tou prvn osobou, kter je fotobankou pohnna k zodpov?dnosti v p?pad?, e se n?kdo ohrad k obsahu obrazovho materilu, kter fotobanka prodv.
Toto posuzovn se d?l podle ur?itch pravidel, nastavench fotobankou. Jen e, kad editor je jen ?lov?k a tak je posuzovn dosti subjektivn. Proto se stv, e co na jedn fotobance neprojde, jinde vezmou bez problm?.
Cel tato problematika, by se dala rozd?lit do n?kolika ?st:
- Obrazov sd?len ve smyslu pouvn symbol? a symboliky
- Fotografovn ve ve?ejnm a soukromm prostoru
- Ochrana osob
- Ochrana majetku
- Ochrana duevnho vlastnictv
Pouvn symbol? a symboliky
Asi jedna z v?c, kterou auto?i trochu opomj a mnohdy je jim odm?nou nep?ijmut obrazovho materilu do fotobanky. Symbol, v tomto slova smyslu je grafick znzorn?n ur?itho seskupen lid se stejnm nzorovm smlenm, nebo filozofie samotn.
M?e se jednat o symboly nboensk a politick, o symboly r?znch zjmovch skupin, ale tak o vsostn znaky stt?. Veobecn? p?i publikovn obrazovho materilu plat, e by jeho obsah nem?l omezit prva jinch osob a svm obsahem by nem?l urazit zjmy skupin a jednotlivc? s jinm smlenm.
Mon by mohl n?kdo namtnout, e je tm omezovna osobn svoboda autora, p?i um?leck tvorb?. Ve sv podstat? je to pravda. Jene je pot?eba si uv?domit, e fotobanky jsou ur?eny pro prodej licenc pro komer?n obrazov materil. Ne pro prodej um?leckch d?l, kde se d ur?it obsahov kontroverznost a provokativnost p?edpokldat.
Symboly v obraze m?e autor pout dv?ma zp?soby. Bu?to clen?, nebo zprost?edkovan?. Clen zp?sob je konkrtn pouit danho symbolu. Nap?klad, kdy bude chtt autor vytvo?it protirasistickou kresbu a pouije symbol n?jak organizace, kter rasismus podporuje. Nebo kdy bude fotograf vytv?et snmky s vno?n tmatikou a na rekvizitch budou k?es?ansk symboly. Zprost?edkovan pouit plat spe pro fotografy. Jedn se nap?klad o snmky r?znch modliteben, na kterch jsou symboly ur?it vry, fotografie r?znch p?edm?t?, na kterch jsou n?jak symboly a podobn?.
Jako p?klad bych uvedl dv? situace, do kterch jsem se dostal. Fotil jsem jednomu sb?rateli, kter se zam??uje na 2. sv?tovou vlku jeho sbrku. Dohodli jsme se, e fotky mohu pout k prodeji na fotobankch. K mmu nemilmu p?ekvapen nebyla p?ijata jedin fotka p?edm?tu, na kter se objevily znaky n?meck armdy. Marn? jsem se snail editorovy vysv?tlit, e se jedn o historick artefakty a e pokud ty znaky vyretuuji tak fotky postrdaj smysl. Marn?.
Druh obdobn situace vznikla, kdy jsem vyfotil n?jak zdevastovan h?bitov. Byly p?ijaty vechny fotky a na ty, Kde byly hromady polmanch k??. Op?t marn vysv?tlovn, e se jednalo o kritiku chovn n?kterch spoluob?an?. Zajmav na tom je, e nevadily rozbit nhrobky.
Samostatnou kapitolou jsou fotografie reportn povahy. Reportn fotografie m za cl informovat divka o ur?itm d?ji, kter se odehrl v ur?itm ?ase v n?jakm prost?ed za ?asti konkrtnch osob. Z obsahovho hlediska je tedy d?leit informa?n hodnota snmku. Pokud se autor rozhodne fotografovat nap?klad akci klubu vojensk historie, kde je v?tina ?astnk? v dobovch uniformch opat?ench symboly r?znch armd tak za p?edpokladu, e umst tyto snmky do redak?n kategorie a opat? je vysv?tlujcm popisem, tak m velkou anci na p?ijet snmk? do fotobanky.
Fotografovn ve ve?ejnm a soukromm prostoru
Veobecn? ?e?eno za ve?ejn prostor m?eme povaovat ve, co nen v majetku soukrom osoby, nebo skupiny osob. V?tina fotografi, kter se prodvaj na fotobankch, vznikla prv? ve ve?ejnm prostoru. Jedn se o snmky krajin, m?st a obc, park? les? a podobn?. Jde vak i o snmky reportnho charakteru. Pro fotografovn t?chto tmat a nsledn zve?ejn?n t?chto fotografi nepot?ebuje autor dn povolen, jen mus snmky sprvn? za?adit do komer?n a redak?n oblasti.
Do ve?ejnho prostoru spadaj i msta, kter se z pohledu fotografa ?d specifickmi podmnkami. Jedn se o prostory divadel, galeri, n?kter pamtky, nemocnice, stadiony a podobn?. Podmnky pro po?izovn fotografi a jejich publikovn zpravidla upravuje provozn nebo nvt?vnick ?d t?chto objekt?, p?padn? je nutn dohodnout si podmnky s provozovatelem takovho za?zen.
Jednozna?n to je v p?pad?, e je p?i vstupu do objektu viditeln informace o zkazu fotografovn. N?kte? provozovatel ve?ejn? p?stupnch objekt? nabz monost fotografovn v interirech za p?platek ke vstupnmu. Jedn se o r?zn historick a technick pamtky, n?kter zp?stupn?n jeskyn?, nebo jin p?rodn zajmavosti.
P?esn rozsah monosti fotografovn, kter si fotograf zakoup, by m?l upravovat nvt?vnick ?d, stejn?, jako monost pouit takto vytvo?ench snmk?. Zaptral jsem tedy po internetu, abych zjistil, jak je realita. K mmu divu jsem zjistil, e na strnkch mnohch takovch objekt? nvt?vn ?d nen zve?ejn?n. Pokud u n?kde byl, tak mnostv informac nen p?li velik. V n?kterch p?padech byla pouze informace, e tato monost existuje, n?kde byly i ceny a v n?kolika p?padech jsem se do?etl, e fotograf nesm svm po?nnm zdrovat prohldkovou skupinu.
V praxi to znamen, e fotograf nen nijak omezovn ze strany sprvce, nebo provozovatele objektu, kde si zaplat p?platek za fotografovn a m?e tak s takto po?zenmi snmky libovoln? nakldat a to i co se tk prodeje na fotobankch. Doporu?uji ale uschovat lstek o zaplacen tohoto p?platku. N?kter fotobanky mohou poadovat schvlen majitele objektu k publikovn t?chto fotografi. Sta? potom jen zaslat tento doklad.
Dalm specifikem fotografovn ve ve?ejnm prostoru jsou snmky architektury a um?leckch d?l. Stejn? jako fotografie nebo grafika, tak i architektura, r?zn sochy, kany a podobn artefakty ve ve?ejnm prostoru spadaj pod ochranu autorskho zkona. Tm, e je autor umst do ve?ejnho prostoru, tak tato dla dotv? rz krajiny, m?st a obc. Je tedy logick, e se tato dla dostanou na fotografie. Fotografie s tmto obsahem je mon publikovat a pouvat pro komer?n ?ely.
Vyjimku tvo? objekty zvltn povahy, jako jsou vojensk objekty a podobn?, nebo objekty opat?en informac o zkazu fotografovn.
Ochrana osob
Asi nejproblemati?t?j zleitost je fotografovn lid a b?nho ivota. A? u se jedn o snmky z ulic m?st, pl, r?znch kulturnch a sportovnch akc a podobn?.
P?edn? je pot?eba si uv?domit, e je velk rozdl mezi fotografem pracujcm pro fotobanky a fotografem redak?nm, jeho zam?stnavatelem je konkrtn redakce nebo obrazov agentura.
Redak?n fotograf pracuje na zklad? konkrtnho zadn zam?stnavatele a jeho jedinm kolem je p?inst poadovan obrazov materil. Veker ostatn zleitosti ohledn? publikovn fotografi na sebe p?ebr jeho zam?stnavatel.
Fotobankov autor to m mnohem t?. Z legislativy plynou dv? zkladn ustanoven. Kad ?lov?k je odpov?dn za sv chovn a konn ve ve?ejnm prostoru. Fotograf nesm zve?ejn?nm fotografi omezit prva osob na zve?ejn?nm snmku, nebo je jinak pokodit.
N prvn ?d zakazuje systematick snmn ve?ejnho prostoru. Jde p?evn? o zznamy bezpe?nostnch kamer. V takovm to p?pad? p?esn? definuje jejich nastaven a pouit takto zskanch zznam?. U fotografi reportnho charakteru se jedn o fotografie s informativn, anebo um?leckou hodnotou. To, za jakch podmnek mohou bt takov snmky komer?n? pouity, vak nae legislativa neupravuje. Lze tedy usuzovat, e pokud fotograf m?e takov snmky zve?ejnit, tak je m?e i prodvat jm zvolenm zp?sobem, tedy i prost?ednictvm fotobank.
Fotobanky maj ve svch podmnkch ustanoven, e pokud je na snmku ?lov?k v rozeznateln podob?, mus autor dodat svolen tto osoby ke zve?ejn?n snmku. Rozeznatelnou osobou se mysl zobrazen tv?e v takov kvalit?, e m?e bt osoba identifikovna. Fotobanky se tm sna zabrnit p?padnm problm?m ze stran lid zve?ejn?nch na fotografich. Pro ochranu t?chto zjm? maj editory, kte? zhodnot snmek a rozhodnou o jeho p?ijet do prodeje.
?etl jsem mnoho diskus o boji fotograf? s editory, kdy autorem nabzen fotografie byly z jeho hlediska bezproblmov, p?esto se editor doadoval povolen od osob na snmku, nebo e na jedn fotobance byl snmek p?ijat a jinde ne. Zkusme se na to podvat o?ima editora.
V dobch, kdy vznikaly prvn fotobanky byla, oproti dneku, digitln technologie mon kousek za dobou kamennou. P?i pouit 3 nebo 4 megovho fotoapartu musel obli?ej osoby na snmku zabrat ur?itou plochu, aby byl rozeznateln. Tak softwarov vybaven neumo?ovalo to co dnen programy. Take n?jak celkov?j pohled na pl s lidmi nebylo problm vzt do prodeje. Kvalita obrazu byla natolik nzk, e nelo nikoho identifikovat.
Jene uplynulo pr let a 20 megov zrcadlovka s kvalitnmi objektivy je b?n v?c. Ve spojen se sou?asnm softwarem na pravu fotografi dv tato technologie monost opravdu malch v?ez? ve velmi dobr obrazov kvalit?. Pokud by jsme zmn?nou scnu fotografovali touhle technologi, tak by lid na pli nebyli jen soubor ?tvere?k?, ale konkrtn rozeznateln osoby.
Cel problm je paradoxn? v technickm pokroku a tak v licencch, kter fotobanky nabz. U n?kterch licenc m kupujc monost pout fotografii jako celek, nebo jej ?st. Tedy v?ez. Pokusm se to vysv?tlit na ji zmn?nm p?kladu. Pokud by se na t pli opalovala pan naho?e bez a ta fotka by byla publikovna jako celek, tedy ir pohled na pl, tak by bylo ve v po?dku, protoe by bylo patrn, e jsme primrn? fotili pl a t pan jsme si nemuseli ani vimnout. Jedn se o fotografii ve?ejnho prostoru, kde je kad odpov?dn za sv chovn. Pokud by ale n?kdo ud?lal v?ez jen t pan, tak je ve jinak. K publikovn takov fotky u je pot?eba souhlas osoby na snmku a pokud nen, tak by mohla zmn?n pan napadnout, v tomto p?pad? fotobanku, t?eba z pokozovn dobr pov?sti a poadovat nemal odkodn za neoprvn?n publikovn snmku.
Pro editory bvaj ?asto problm i fotografie lid, konzumujcch alkohol nebo kou?cch. Kdy vyfotografujete report z fotbalovho utkn okresnho p?eboru, kde samoz?ejm? nesm chyb?t i snmky diskutujcch fand? u stnku s ob?erstvenm a nabdnete svoje dlko mstnmu tisku, tak mon budou mt sobotn noviny roz?en vydn.
Editor fotobanky s tm vak bude mt problm. Nechpe nae zvyklosti a nev, pro? se vedle skvostn? zachycen penalty najednou objevuje snmek n?jakch lid, postvajcch u stolku s pivem, cigaretou v ruce a divm vrazem v obli?eji. S nejv?t pravd?podobnost tuto fotografii nep?ijme. Situaci lze ob?as zachrnit vhodn? formulovanm popisem, ale ?asto ani to nepom?e.
Je tedy na kadm editorovi, m?e jeho zkuenost a osobn state?nosti, co k prodeji pust a co odmtne. Nezle p?itom, jestli za?adme fotku jako redak?n, nebo komer?n.
Fotografovn v soukromm prostoru
Za soukrom prostor se povauje ve, co m ur?itho majitele, ve v?tin? p?pad? fyzickou osobu. Soukrom prostor bv od ve?ejnho odd?len n?jakou p?ekkou, oplocenm, ohradou a podobn?. Do takovho prostoru nesmme bez souhlasu majitele nejen vstoupit, ono s pitbulem za zdy se blb? fot, ale nesmme ho ani fotografovat, t?eba drou v plot?. Soukrom prostor nemus bt ozna?en cedulkou o zkazu fotografovn. Pokud ale budeme fotit vesnici, kde je zahrdka, tedy soukrom prostor u kadho domku a bude-li ze snmku patrn, e jsme nefotili clen? tu konkrtn zahradu, tak je ve v po?dku.
Tyto fotografie jsou pro editory mnohem mn? komplikovan, ne snmky s lidmi a v?tinou je bez problmu p?jmaj. Obzvlt? pokud fotograf komponuje snmek tak, e zachyt i ?st oplocen, nebo je jinm zp?sobem patrn, e nenaruil soukrom prostor majitele pozemku.
Ochrana duevnho vlastnictv
V podstat? vychz z autorskho zkona, viz minul ?lnek. Fotobanky v?tinou odmtaj snmky, na kterch se objevuj loga r?znch firem a to proto, e tato loga podlhaj autorskmu zkonu. Stejn to bude v p?pad?, e vyfotme dlnici s reklamnmi pouta?i, kter tak n?kdo vytvo?il.
Ale nastupuje tu jet? jeden faktor o kterm fotobanky p?li nemluv. Je to skryt reklama. Ve sv?t? jsou reklamn fotky a grafika pon?kud jinak ohodnocen ne u ns. P?edstavte si situaci, kdy vyfotme hezkou hosp?dku s vv?snm ttem n?jakho pivovaru a nzvem hosp?dky. Tuhle fotku potom n?kdo koup za pr dolar? a pouije jako ilustraci k ?lnku t?eba o Bavorsku. Majiteli pivovaru a hosp?dky tohle ur?it? vadit nebude, protoe maj najednou reklamu zadarmo. A to je p?esn? to, co fotobanky necht?j.
Jedinou vjimkou jsou snmky se sportovn tmatikou. Ke sportu reklama neodmysliteln? pat?. R?zn reklamn loga jsou neodmyslitelnou sou?st designu dres?, stadion?, zvodnch automobil? a podobn?. P?edstavme si situaci, kdy autor vyretuuje loga t?eba z monopostu F1. Takovou fotku nikdo nekoup, protoe takhle monopost F1 nevypad, protoe tmto zsahem ztrc identitu, tedy p?slunost k ur?it stji.
Tato problematika je samoz?ejm? mnohem ir. Za dobu psan tohohle ?lnku jsem posbral mnoho zajmavch informac a materil? a pokusil se z nich ud?lat trochu pochopiteln vtah. Pokud bude n?komu n?co nejasn, ptejte se. Pokud budu v?d?t, rd odpovm.
Dobr sv?tlo vem
Bc. Zbyn?k ev?k
Facebook
Twitter
Google+
RSS Feed