Tento text si neklade za cl rozbor jednotlivch paragraf? a ustanoven tohoto zkona, ale je pokusem seznmit ?ten?e s jeho zkladnmi pojmy a postupy tak, aby um?lci tvo?c pro fotobanky, v?d?li, jak zkladn prva a povinnosti tato prvn norma autorovi p?in. Pro ty, kte? by zatouili p?e?st si zkon cel se jedn o P?edpis ?. 121/2000 Sb.Zkon o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zm?n? n?kterch zkon? (autorsk zkon)
P?edn? je pot?eba si uv?domit kdo to vlastn? autor je. Ze veobecnho hlediska je to kad konkrtn osoba, kter vytvo? svm konnm n?jakou v?c nebo jinou hodnotu. V praxi to znamen, e pokud peka? upe?e kol?, tak je kol? jeho autorskm dlem. N?kdo by mon namtl, e mlyn? co mu dodal mouku, je autorem mouky a ostatn dodavatel jsou auto?i dalch surovin. Je tomu opravdu tak. U finlnho produktu je vak autor ten, kdo ho vyrobil. Jinak by to bylo v p?pad?, kdyby se na vrob? kol?e podlelo vce peka??. V tomto p?pad? by se jednalo o kolektiv autor?.
Jak jsem uvedl na za?tku, nechci tu d?lat rozbor tohoto zkona jako celku. Obsahuje spoustu odlinost pro jednotliv um?leck obory, ale zam??m se pouze na ?st, kter je d?leit pro ty, co prodvaj na fotobankch, tedy na vtvarn um?n.
Autorem, ve smyslu zkona autorskho je mylena konkrtn fyzick osoba, kter svou ?innost tvo? dla ur?it estetick a obsahov hodnoty a tato dla ve?ejn? prezentuje. Tyto prce se v?tinou stvaj p?edm?tem obchodn ?innosti a autor?m jsou vyplceny honor?e. Ochrana autorskho dla trv po dobu ivota autora a dle 70 let po jeho smrti. V tomto obdob m k dlu majetkoprvn vztah osoba, kterou autor ur? za svho ivota, nebo osoba ur?en zkonem (d?dictv).
Pro fotobank?e to znamen, e pokud odkou sv portfolia potomstvu, bude i ono nadle inkasovat honor?e z prodeje obrazovho materilu zesnulho autora, p?padn? je m?e smazat a podobn?. Stejn prva bude mt i jin osoba, kter bude autor sv dlo v?novat.
Po uplynut tto doby se stv dlo takzvan? volnm. To ale neznamen, e by si s nm mohl d?lat kad, co by cht?l. U vznamn?jch autor? se jejich prce v?tinou dostanou do r?znch sbrkotvornch organizac (muzea, galerie atd) kter pe?uj o autor?v um?leck odkaz a dbaj, aby jeho dlo bylo prezentovno kultivovanou formou. V p?pad? fotobank by m?lo dojt k zablokovn portfolia, protoe fotobanka m s autorem pouze obchodn vztah na zprost?edkovn prodeje obrazovho materilu a nikoliv vztah majetkoprvn.
Asi nejd?leit?jm ustanovenm tohoto zkona je to, e je u ns autorsk prvo nep?enosn. To znamen, e autor, tedy konkrtn osoba, kter dlo vytvo?ila, jm z?stv na vdy a to i po sv smrti. Autorsk prvo nelze prodat, v?novat a ani jinak se ho zbavit. Podle mch informac tohle pravidlo plat ve v?tin? Evropskch zem.
To co se tedy prodv na fotobankch jsou licence k uit obrazovho materilu. Licence jsou nastaveny tak, e si zkaznk koup za ur?it obnos obrazov materil v ur?it kvalit?, velikosti a m monost ho pout ur?itm zp?sobem. Autor z prodeje obdr smluvn honor? a zprost?edkovatel, tedy fotobanka poplatek za zprost?edkovn prodeje. Potud je ve v po?dku. Pokud bych ale ve smluvnch podmnkch nael, e m? fotobanka nabz prodej autorskch prv, tak bych asi zpozorn?l. N?kdy se m?e jednat jen o patn vyjd?en exkluzivn licence (Dreamstime). M?e vak tak jt o fotobanku sdlc v zemi, kter nem toto ustanoven v autorskm zkonu. Pro autory v ?R a veobecn? v zemch EU plat, e se p?i prodeji svch d?l ?d autorskm zkonem platnm pro zem, ve kter bydl. To stejn plat i pro agentury v?nujc se prodeji obrazovho materilu.
Jednotliv licen?n ujenn a obchodn podmnky se na jednotlivch fotobankch li a kad autor by si je m?l pe?liv? prostudovat, ne se rozhodne s konkrtn fotobankou spolupracovat. Cht?l bych se ale pozastavit u takzvan exkluzivn licence, kterou n?kter fotobanky nabzej. Tento termn bv ?asto zam??ovn s prodejem autorskch prv a s vhradnm zastoupenm prodeje ur?itho obrazovho materilu, kde se jedn t o ur?itou exkluzivitu, ale jinak mylenou.
V p?pad?, e nahrajeme na fotobanku obrazov materil a potvrdme fotobance exkluzivn prodej, tak j ?kme, e tento obrazov materil budeme prodvat jen tady. Za tohle v?tinou autor obdr trochu lep honor? p?i prodeji a n?kdy i jin benefity.
U exkluzivn licence k ur?itmu snmku nebo grafice to funguje trochu jinak. Fotobanka zkaznkovi, kter poaduje takovou licenci k ur?itmu obrazovmu materilu, umon po jeho zakoupen zcela volnou manipulaci a uit tohoto materilu a garantuje mu, e tento materil nebude dle v prodeji a to ani na jinch fotobankch a podobn?. Fotobanka potom o tto situaci informuje autora a nabdne mu smluvn honor?. Pokud autor souhlas, tak mus do ur?it doby odstranit konkrtn obrazov materil ze vech fotobank a zavzat se, e tento materil u nadle nebude nikde prodvat a ani jinak publikovat. N?kdy mus autor p?idat i souhlas s licen?nmi podmnkami.
Jak to vak je v p?pad?, e za autorem p?ijde zkaznk s poadavkem vytvo?en konkrtnho dla jen pro jeho pouit. Autorsk zkon umo?uje sestaven takzvan autorsk smlouvy. Tato smlouva mus obsahovat jednak formln a technick data, ale hlavn? rozsah autorem poskytnut licence k obrazovmu materilu. Vzhledem k tomu, e neexistuje dn pravidlo pro rozsah licenc v tomhle p?pad?, tak bvaj ?asto jako vzor pouity obchodn podmnky n?kter z fotobank. M?e se vak tak jednat o zcela specifick podmnky individuln? dohodnut mezi autorem a zadavatelem.
Dalm d?leitm ustanovenm autorskho zkona je pouit dla, nebo jeho ?sti jinho autora, pro vytvo?en dla vlastnho. Jedn se p?edevm o r?zn kole, fotomonte a podobn?. Zkon jednozna?n? ?k, e jakkoliv obrazov materil nesm bt takto pouit bez souhlasu autora. Toto ustanoven se vztahuje i na obrazov materil voln? ?en na internetu a v tiskovinch. Osobn? jsem se setkal s p?padem, kdy si jist grafik p?j?il od jednoho amatrskho fotografa n?kolik zimnch motiv? na novoro?enky.
Jin situace je vak v p?pad?, kdy autor zakoup ?sti dla, nebo dlo cel jinho autora, fonty, nebo grafick symboly, fotky a podobn? oficiln?, a? u p?mo od autora, nebo p?es zprost?edkovatele, p?padn? vyuije knihoven u legln? zakoupench software. V tomto p?pad? m?e takovto komponenty pout pro svoji dal prci, protoe autor t?chto komponent? je poskytl v?dom? k vyuit pro dal zpracovn.
Samostatnou kapitolu tvo? takzvan voln databze. Najdeme tu od fotek p?es fonty a po vektory, r?zn tapety a podobn?. Tyto databze se tv? jako free tedy e jejich obsah je voln? k pouit. Tady bych cht?l upozornit, e ne kad takov databze je pln? free, ale free obsah maj pouze pro soukrom pouit. Tedy za ?elem, e nebude p?edm?tem dalho komer?nho pouit. Pokud by autor cht?l pout takov materil k dalmu zpracovn pro komer?n ?ely, tak by m?l, nebo spe mus kontaktovat provozovatele databze o souhlas s takovm pouitm.
Pokusil jsem se popsat ty nejd?leit?j ustanoven autorskho zkona, kter jsou d?leit pro autory, zabvajc se tvorbou obrazovch materil? a jejich prodejem ve fotobankch nebo p?i tvorb? na objednvku. V p?pad?, e jsem na n?co zapomn?l, nebo pokud je n?co nejasn, tak se ptejte. Pokud budu v?d?t tak rd odpovm.
Facebook
Twitter
Google+
RSS Feed