Rozhovor s Magdou
S Magdou jsem se poprvé potkal na fotobance Dreamstime, kde mi sama napsala pozdrav, jakožto reakci na mé nováčkovské představení v diskusním fóru - registrovala se na tuto fotobanku o půl roku dříve než já. Následně jsem jí zavalil spoustou svých otázek na fotobanky a jejich fungování, stala se tak pro mne fotobankovým guru. Až později na českém fotobankovém diskusním fóru jsem zjistil, že nejen pro mě.
První otázka je poměrně jasná: Kdy a jak jsi se k fotobankám dostala?
O fotobankách jsem se dozvěděla zhruba před deseti lety z jednoho časopisu pro fotografy. Byla jsem tehdy s dětmi na mateřské a focení bylo mým velkým koníčkem. Napadlo mě, žeby to mohl být dobrý způsob, jak si občas trochu přivydělat, a rozhodla jsem se fotobanku vyzkoušet. Nejdřív to byla Fotobanka.cz, později jsem na internetu objevila mikrofotobanky a v prosinci 2005 jsem byla přijata na první z nich - Shutterstock.
Čím jsi začínala fotit a čím fotíš teď?
S focením jsem začala na mateřské a můj první foťák byla Praktica z bazaru. Kvůli fotobankám jsem ale potřebovala digitál a protože digitální zrcadlovky byly tehdy hodně drahé, tak jsem si koupila Olympus C8080. Jakmile to bylo možné, pořídila jsem si i zradlovku a několik let jsem fotila se Sony Alpha 100. V současné době mám Canon EOS 5D Mark II a z objektivů používám při focení pro fotobanky nejčastěji makroobjektiv Canon 100/2,8. Spolu s fototechnikou se měnily i počítače na kterých fotky zpracovávám, teď mám 27palcový iMac a fotky upravuji v Lightroomu.
Co ti fotobanky přinesly kromě finančního zajištění?
Hodně jsem se naučila. Fotobanky vyžadovaly úplně jiný přístup. Najednou jsem nemohla fotit to, co mě baví a způsobem, který se mi líbí, ale musela jsem pochopit a splnit požadavky fotobank. Díky tomu jsem si vyzkoušela náměty a způsoby focení, které by mě samotnou nikdy nenapadlo zkoušet a pochopila jsem, co obnáší práce fotografa. Zjistila jsem taky co mi jde, jaký způsob práce mi vyhovuje a kde jsou moje hranice.
Máš i nějaké jiné projekty/zakázky kromě fotobank?
Nemám, ale ani jsem je nevyhledávala, spíš naopak. Čtyři děti a fotobanky mi zabraly všechen čas. Občas dostávám nabídky na focení dětí, svateb atp., ale zatím jsem je odmítala, jedinou výjimkou jsou přátelé, pro ty fotím ráda jejich rodiny nebo různé akce a je to pro mě příjemné zpestření a ne zakázka. Je možné, že někdy v budoucnu se to změní, ale ještě nevím kdy a jak. Myslím si totiž, že třeba pro práci svatebního fotografa nestačí umět dobře fotit, důležitá je i komunikace, fotograf by se měl cítit dobře s neznámými lidmi, jenže na něco takového jsem příliš introvertní typ. Nejlíp se mi spolupracuje s lidmi, které už znám a ráda pracuji sama, takže zatím mi fotobanky naprosto vyhovovaly a neměla jsem důvod hledat něco jiného.
Kdo je pro tebe inspirací, vzorem ve fotobankovém světě? Máš někoho takového?
Ráda si prohlížím práci jiných fotografů, je často velmi inspirativní, ale je jich hodně, nedokážu vybrat jen jednoho nebo dva. Poslední měsíce si nejčastěji prohlížím portfolia fotografů na Stocksy.
Jaké jsou tvé nejoblíbenější témata / motivy na focení? Co fotíš nejraději?
Původně jsem fotila nejraději makro, abstrakci a děti. Je zajímavé, že jsem nikdy nefotila aranžované zátiší, to až ve fotobankách. Moje běžné fotky se totiž do mikrofotobank nehodily, takže jsem postupně hodně změnila náměty i způsob práce. Pro fotobanky jsem fotila nejčastěji jídlo, vánoční a velikonoční fotky atp.
Baví tě to ještě? Přece jen každý rok v létě fotit vánoční motivy, jíst studená jídla (nejprve vyfotit potom sníst) a pořád upravovat, popisovat, uploadovat. Nedochází ti někdy síly / inspirace? Nepřipadá ti to jednotvárné? Nepřemýšlíš o tom, že si kazíš fotografický styl tím, že fotíš "komerci" pro fotobanky? Nebo ti naopak připadá, že se někam posouváš a zlepšuješ?
Když jsem začínala, tak jsem se pořád učila něco nového a to mě bavilo, takže focení vánočních dekorací v létě atp. mi nevadilo. S tím jídlem to mohlo vadit spíš moji rodině, opravdu jsme měli období, kdy se mě děti často ptaly, jestli je připravené jídlo na focení, nebo jestli je můžou sníst :-) Když se ale podobné věci opakovaly každý rok, tak jsem s tím začala mít problém. Tohle jsou totiž některé z mých hranic, nedokážu dělat pořád dokola to stejné. Připadá mi, že focení pro mikrofotobanky je spíš něco jako řemeslo a ne kreativní práce.
Jako jedna z mála (v ČR) jsi zkusila exkluzivitu na iStocku. Můžeš nám o ní něco říct? Stálo to za to? Vyplatila se?
Na iStocku jsem prodávala exkluzivně 4 roky a musím říct, že to bylo zatím to nejlepší, co jsem ve fotobankách prožila - jak pracovně, tak i finančně. Exkluzivní iStock (takový jaký kdysi byl) mi totiž velmi vyhovoval. Byl náročnější než ostatní fotobanky, takže jsem byla nucená se pořád zlepšovat a to se mi líbí. Díky různým cenovým kolekcím a se vyplatilo prodávat i fotky, které nebyly tak úplně fotobankové a měli tam víc pochopení pro kreativitu a vlastní styl autora, navíc mi vyhovovalo uploadovat a popisovat fotky jen do jedné fotobanky. Byla jsem hodně spokojená, předpokladem exkluzivity je ale důvěra. Fotograf musí důvěřovat fotobance, že pro něho udělá to nejlepší a fotobanka fotografovi, že neprodává stejné fotky jinde. Já jsem postupně tu důvěru začala ztrácet a tak když mi navíc začaly klesat i prodeje a příjmy a já jsem už nevěřila, že se situace zlepší, tak jsem se rozhodla exkluzivitu zrušit. Ty čtyři roky za to ale určitě stály. Příjmy, které mám teď ze všech fotobank dohromady se zdaleka nevyrovnají příjmům z iStocku v době, když fungoval tak jak měl.
Když se koukneš na svou fotobankovou historii, udělala by jsi něco jinak?
Určitě bych zažádala o exkluzivitu na iStockphoto mnohem dřív. Přemýšlela jsem o ni dlouho, netušila jsem ale, jestli to vyjde nebo ne, takže jsem váhala. Lituji také toho, že když mi loni přišla pozvánka do Stocksy, tak jsem hodně zbrkle vybrala ukázkové fotky o které mě žádali, ty ale nebyly vhodné a oni mě nakonec nepřijali. Nenapadlo mě tehdy, že později bude pro fotografy z microstocku ještě mnohem těžší se na tuhle novou fotobanku dostat.
Jak často potkáváš své fotky z fotobank v reálném světě? Jaké byly jejich nejkurióznější / nejzajímavější použití na které jsi narazila?
Když jsem byla na iStocku, tak jsem svoje fotky vídala jen výjimečně, připadá mi, že tam nakupovali spíš zákazníci z USA nebo Kanady. Teď je zase potkávám častěji, třeba vánoční cukroví na letákách nebo na obálce časopisu. A nejkurioznější? Asi když jsem viděla reklamu, ve které byla použitá jedna moje fotka. Byl to košík s vajíčkama a grafik přidal k vajíčkům vrtačku. Tomu jsme se doma všichni smáli.
Spousta lidí si myslí, že my fotobankéři máme pohodovej život - můžeš k tomu něco říct? Kolik hodin týdně pracuješ na svém fotobankovém portfoliu?
Práce pro fotobanky není jen o tom, že si fotíte co vás baví, pak pošlete fotky a už jen čekáte na peníze. Práce fotobankéře na plný úvazek vyžaduje mnohem víc. Za prvé - musíte opravdu umět fotit (nebo kreslit v případě vektorů) a musíte mít vhodné vybavení a to není levné. Když někde pracujete, tak přijdete na připravené a vybavené pracoviště, ale když pracujete na sebe, tak si musíte všechno koupit - foťák, objektivy, světla, ateliér (pokud fotíte v ateliéru), počítač a software a další vybavení podle toho, čemu přesně se věnujete. Když fotíte lidi, musíte si zajitit modely a domluvit všechno potřebné, zaplatit jim, podepsat MR. Když fotíte jídlo, tak budete mít za chvíli doma plno talířů, ubrusů atd. a všechny tyhle věci potřebujete někam uložit. Potřebujete si vyřídit živnostenský list, platit daně, mít v pořádku účetnictví. Kancelář a pracovna doma může být výhoda, ale i nevýhoda. Není vždy jednoduché najít rovnováhu mezi prací a soukromým životem. A to nejsložitější - vy sami o všem rozhodujete. Co budete fotit, kde budete prodávat, kolik času čemu věnujete… Musíte sledovat trendy, požadavky fotobank a musíte z toho odhadnout, o co bude zájem. Nemáte žádného šéfa, který by vám říkal, co je nutné udělat. Pokud uděláte chybu a rozhodnete se v něčem špatně, tak je to jen vaše chyba a sami se musíte vypořádat s následky. Některým lidem taková samostatnost a svoboda vyhovuje, jiným ne. Kolik hodin pracuji na portfoliu? Tohle asi nedokážu říct. Je to totiž různé. Někdy, většinou když se učím něco nového nebo fotím něco náročnějšího, tak tomu věnuji celé dny a nezvládám dělat už nic dalšího, mám problém najít čas, abych uvařila rodině večeři. Jindy mám zase období, kdy si dám pauzu nebo se věnuji třeba týden nebo i dva nějakému projektu, který nemá s fotobankama vůbec nic společného.
Máš z fotobank nějaké profesionální deformace? Já když vidím nějakou pěknou ilustraci / reklamu / vzor nebo barevnou kombinaci, tak hned přemýšlím, jak ji zakomponovat do své tvorby.
No jasně, tohle člověka určitě poznamená. Uvědomovala jsem si to často během posledního roku, když jsem po zrušení exkluzivity na iStocku přemýšlela, co dál. Ještě pořád mě láká Stocksy, protože fotky, které prodávají jsou stylově mnohem bližší tomu co se mi líbí než microstock, ale právě na přípravě ukázkového portfolia pro Stocksy mi došlo, jak je po těch letech těžké zase začít fotit to, co mě těší. Trvalo mi několik měsíců, než jsem při focení přestala řešit ISO a začala se soustředit víc na to, co fotím a jaké je světlo než jestli na fotkách bude nebo nebude nějaký šum. Nakonec jsem musela na nějakou dobu foťák úplně odložit a dát si od focení pauzu, abych tyhle fotobankové návyky a pravidla dostala z hlavy.
Jak odpočíváš? Co tě nabíjí?
Knížky, hodně ráda čtu a přemýšlím. Pomáhá mi změna činnosti a to je pro mě důležité i při práci - potřebuji střídat náměty nebo zkoušet nové věci.
Jak vidíš budoucnost fotobank? Jak dlouho si myslíš, že pro ně budeš tvořit?
Vývoj ve fotobankách sleduji s velkým zájmem a zatím nevím, jakým směrem bude pokračovat. Na jedné straně vidím fotobanky které berou čím dál menší ohled na fotografy i zákazníky, na druhé straně se objevují takové, které se snaží o férový přístup, nemají to ale vůbec jednoduché. Je to ale pořád práce, která mi velmi vyhovuje, takže pokud to jen bude možné, ráda bych v ní pokračovala.
Co ti na fotobankách z hlediska prodávajícího nejvíce vadí, v čem by se měly změnit?
Vadí mi přístup k fotografům. Fotobanky zlevňují, vymýšlejí nové způsoby prodeje, které ale nejsou výhodné pro fotografy, těm dávají míň a míň. Nízké ceny jsou důvodem, proč se vyplatí nabízet jenom fotky, které mají šanci na spoustu prodejů a jejichž výroba je co nejlevnější a nejefektivnější. Přiznám se, že se mi to nelíbí. Přála bych si, aby fotografové byli pro fotobanky partnery se kterými se počítá a na kterých fotobankám záleží.
Co by jsi poradila čtenářům, kteří se dnes rozmýšlí, zda zkusit prodávat svou tvorbu ve fotobankách?
Pokud to má být jen pokus a nezáleží vám příliš na tom, jestli něco vyděláte nebo ne, případně chcete jen zjistit jestli by vám taková práce vyhovovala, tak si přečtěte Petrovy stránky :-) Má tam všechno co potřebujete do začátku vědět, vyberte si některou doporučenou fotobanku a zkuste to. Těm, kteří přemýšlí o fotobankách jako o pravidelném příjmu bych doporučila, aby se nejdřív zamysleli, čím je pro ně focení. Pokud je to koníček, při kterém relaxujete nebo způsob, kterým vyjadřujete své myšlenky a pocity, tak si uvědomte, že kvůli fotobankám o to možná příjdete. Totéž platí pro fotografy, kteří si už focením občas vydělávají, ale mají svůj vlastní styl a ten si chtějí udržet. Pokud začnete fotit pro microstock, tak vás to pravděpodobně ovlivní a ne každý dokáže oddělit focení pro fotobanky od svého vlastního - v takových případech zkuste raději najít fotobanku, která vám bude stylově blízká. Těm, kteří se rozhodli pro microstock a myslí to vážně bych chtěla říct, že je to běh na dlouhou trať. Čekají vás měsíce a roky práce než budete mít pravidelné a dostatečně vysoké příjmy a to platí obzvlášť pro ty, kteří zatím nikdy nic takového nedělali a budou se muset všechno teprve učit. Pokud vám to vyjde a pokud vás focení nebo kreslení pro fotobanky bude bavit a rádi pracujete samostatně, tak nakonec se fotobanky mohou stát vašim pravidelným přivýdělkem nebo i hlavním příjmem.
Máš nějakou představu, kde by jsi chtěla být dejme tomu za 5-10 let, jestli máš nějakou vizi, čeho bys chtěla dosáhnout.
Fotobanky jsem objevila v době, kdy jsem byla doma s malými dětmi a tehdy mi nesmírně pomohly. Našla jsem práci, kterou jsem mohla dělat z domu a v čase, který jsem si sama určila. To bylo skvělé. Vadilo mi jenom to, že jsem postupně začala fotit něco úplně jiného než jsem původně fotila a na moji vlastní tvorbu už nezbyl čas. Přála bych si, abych měla možnost v příštích letech najít způsob jak pracovat ve fotobankách, ale zároveň dělat víc a častěji to, co mě samotnou baví. V současné době se pořád snažím dostat do Stocksy, protože mám pocit, že se jejich styl a přístup propojuje s mým vlastním mnohem víc než v případě mikrofotobank, jenže ti přijímají pouze 500 fotografů ročně, takže je těžké se tam dostat.
Děkuji ti za rozhovor a pro doplnění přidávám odkaz na Magdino portfolio na iStocku.
Jestli máte tip na nějakou další českou fotobankovou osobnost k vyzpovídání, tak mi napište.
Rozhovor s úspěšným anonymním fotobankéřem
Rozhovor s Petrem Štěpánkem, fotobankovým food fotografem
Rozhovor s Magdou
Oplatí sa fotiť pre fotobanky v roku 2014?
Půl roku ve fotobankách
Ranní výlet za fotkou
Facebook
Twitter
Google+
RSS Feed