Diskuzní fórum

Proč nám vadí prokládání u videa?

Prokládání nám komplikuje život v tom, že na PC nemá opodstatnění, ale kvůli televiznímu přenosu se stále ještě používá a je velmi obtížný vzájemný převod. Tento text berte jako první dodatek k seriálu o prodeji videí ve fotobankách.

Obsah seriálu videa pro fotobanky

Televizní vysílání vycházelo ze zkušenosti s klasickým filmem, který používá rychlost 24 fps, což je minimum pro neblikající obraz. U televizního vysílání se tedy zvolila rychlost 25 fps s představou, že se bude využívat kmitočet elektrické sítě 50 Hz (v Americe 60 Hz kvůli jejich kmitočtu sítě). Takový obraz ovšem blikal, protože jednak televizní obrazovky měly krátkou dobu dosvitu a jednak oko takovou frekvenci ještě vnímá - i u běžného filmu se každý obrázek promítá 2x a tím je dosaženo zdánlivé snímkové frekvence 48 fps. Zvýšením televizní snímkové frekvence by značně narostly požadavky na přenášenou šířku pásma. Řešení se nalezlo v rozdělení snímku na půlsnímky, kdy se v jednom půlsnímku přenášely jen sudé linky a v druhém půlsnímku jen liché linky. Opticky se takový obraz jevil jako 50 fps, tedy neblikal, ale šířka přenášeného pásma přitom zůstala zachovaná. Přenášená rychlost 50 fps půlsnímků byla základem evropské normy PAL. Americká norma NTSC používala 60 fps, ale po příchodu barevné televize byla kvůli interferenci s barvonosnou půlsnímková frekvence snížena na 59,94 fps, tedy 29,97 neprokládaných snímků.

S dnešními obrazovkami (bez doby dosvitu) a digitálním zpracováním obrazu už nenastává problém s blikáním obrazu a tak prokládaný obraz už nemá opodstatnění. Naopak přináší dost komplikací, protože se takový obraz hodně těžko zpracovává. Např. nedá se měnit rozměr obrazu při přehrávání, protože je potřeba obraz interpolovat mezi sousedními linkami.

Problém vzniká u televizního přenosu tehdy, když se obraz natáčí/vysílá televizní (a ne filmovou) kamerou. Snímací paprsek v kameře pracuje stejně jako paprsek v obrazovce - snímá scénu po půlsnímcích (stejným způsobem se i zaznamenává, např. na VHS kazetu). Sudé a liché linky obsahují obraz časově posunutý o 1/50s. Když se takový obraz přehrává na klasické vakuové obrazovce s krátkým dosvitem, tak se linky ve vykreslování střídají. Zatímco se jeden pár linek vykresluje, druhému páru linek klesá jas (doba dosvitu). Takový obraz pak působí plynule a přirozeně.

Ovšem moderní obrazovky (LED, LCD) už nemají dobu dosvitu, zobrazují po celou dobu. Obraz by už stačilo vykreslovat jen 25x za sekundu, což je mnohem praktičtější i pro zpracování obrazu. Převod z prokládaného obrazu na neprokládaný je ovšem dost náročný a neexistuje 100% metoda, vždy dochází ke ztrátě kvality obrazu.

Pokud se linky z půlsnímků jen prostě sloučí do jednoho snímku, obsahují obraz časově posunutý a tak na hranách pohybujících se objektů jsou patrné výrazné zuby. Pokud se použije jen jedna půlka snímků, obraz sice není zubatý, ale má poloviční rozlišení. Přijatelná kvalita by byla zdvojnásobit počet snímků a aktualizovat jednou sudé a podruhé liché linky. Což znamená zdvojnásobení fps a zdvojnásobení velikosti dat a stejně tam zuby jsou stále ještě patrné, i když ne už tak výrazné. Jiná metoda se snaží simulovat dosvit paprsku, kdy požívá obraz z předchozího půlsnímku, ale s klesající vahou. Nejpoužívanější je "chytrý" deinterlace, který se snaží rozpoznávat pohyblivé a statické části obrazu. Pokud se část obrazu mění, použije linky jen z jednoho půlsnímku a tím se neobjeví zuby. Rozlišení té části obrazu se sice sníží, ale u pohyblivého obrazu to není tak patrné. Ve statických částech obrazu pak použije plné rozlišení z obou půlsnímků. Ne vždy se to ale daří správně rozpoznávat a tak výsledek není vždy 100%, vždy to znamená zhoršení kvality.

Záleží tedy na tom, jakým způsobem se záznam obrazu pořídí. Pokud je to televizní záznam (sportovní záznam, televizní novela, osobní kamera s AVCHD formátem), je obraz prokládaný, na klasickém televizoru plynulý, ale při digitálním zpracování zubatý nebo nekvalitní. Pokud se nahrává klasickou filmovou kamerou, obraz se nahrává po políčkách bez prokládání obrazu - když se takový obraz vysílá televizně, snímají se oba půlsnímky z jednoho filmového políčka. Vznikne sice prokládaný obraz, ale převod do neprokládaného obrazu je snadný, stačí jen sloučit sudé a liché linky do jednoho snímku a obraz není zubatý (protože linky nejsou časově posunuté). Proto mívají konverzní programy možnost volby, zda při konverzi použije deinterlace s jednoduchým sloučením linek (původním zdrojem je neprokládaný obraz a tehdy nevznikají zuby) nebo chytrý deinterlace detekující pohyb (zdrojem je televizní kamera s prokládáním, odstraňuje zuby, ale snižuje kvalitu).

Když natáčí filmové společnosti film, používají běžně klasickou rychlost 24 fps (v NTSC normě 23,976 fps, opět korekce kvůli interferencím s barvonosnou), takže při TV vysílání (nebo obraz z DVD přehrávače) jde takový obraz sloučit do progresivního (neprokládaného) módu bez vzniku zubů. Ovšem společnosti se obávají, že tím dochází ke ztrátě plynulosti obrazu a proto se někdy filmy pořizují s dvojnásobnou rychlostí 48 fps. Jde-li takový film do kina, použije se jen polovina snímků s 24 fps (přesněji, sloučí se 2 sousední snímky pro dosažení dojmu plynulosti pohybujících se objektů). Jde-li film do televizního vysílání nebo na DVD nosiče, snímá se obraz prokládaně, každý půlsnímek z jiného políčka. Při sloučení obrazu z DVD nebo TV do progresivního obrazu tím vzniká problém se zuby (což společnosti trochu i vítají, protože to zhoršuje kvalitu pirátských převodů do AVI).

Jsou i pokusy distribuovat film v původní rychlosti 48 fps (film Hobbit). Komplikace je v tom, že takový obraz je už příliš ostrý při pohybu, protože používá příliš krátký čas závěrky (pro kina se slučují 2 snímky a tím se dosáhne jakoby prodloužení času závěrky). Když se přehrává např. na LCD monitoru, který mívá interní snímkování typicky 60 fps (tato rychlost nezávisí na nastavení fps grafické karty, je to interní záležitost monitorů, která se nedá ovlivňovat), jsou některé snímky filmu vidět po dobu 2 snímků monitoru, jiné po dobu 1 snímku (obraz se neinterpoluje na jinou fps). V každém případě je vždy na obrazovce vidět vždy 1 snímek z původního 48 fps. Když se pohybuje objekt, oko zaznamenává jednotlivé fáze pohybu. Ale ty fáze nemají mezi sebou spojitý časový interval, mění se rozdílně (interference mezi 60 a 48 fps, jednou se snímek filmu zobrazí po dobu 1 snímku monitoru, jindy 2 snímky monitoru). Hrany jsou při pohybu příliš ostré. Výsledkem je, že oko takový pohyb vnímá jako nepřirozený a trhavý ("digitální"), nepůsobí plynule. Naproti tomu když se promítá film s 24 fps (nebo sloučené dvojice snímků z 48 fps), je použitý delší čas závěrky, dochází k rozmáznutí pohybujících se objektů (motion blur), oko si lépe interpretuje informaci o pohybu, dokáže si dráhu pohybu interpolovat a pohyb vypadá mnohem přirozeněji. V tomto případě tedy snaha o zvýšení kvality s 48 fps vede naopak ke zhoršení dojmu.

Když se film s 24 fps vysílá v televizi s PAL normou 25 fps, nekonvertuje se fps, ale prostě se rychlost filmu zvýší o 4,1% na 25 fps. To lze pozorovat, pokud se porovná záznam filmu z TV s filmem z DVD - z televize jede rychleji. Když ale divák nemá srovnání, tak si rozdílné rychlosti ani nevšimne. Jiný případ je vysílání filmu v americké televizi NTSC. Snímky z 24 fps se převádějí na 30 fps metodou "3:2 pulldown", kdy se sousední snímky mezi sebou kombinují. A protože kvůli interferenci s barvonosnou se vysílá v rychlosti 29,97 fps (59,94 fps v půlsnímcích), vysílá se film výsledně v rychlosti 29,97/1,25 = 23,976 fps (tedy nepatrně nižší než původních 24 fps).

Naštěstí se od prokládaného snímkování dnes už postupně upouští i u televizního vysílání. U HDTV vysílání se sice stále ještě používá prokládání (1080i, ale rozlišení 720p se vysílá neprokládaně), u UHDTV se již používá jen neprokládané snímkování (2160p).

Metody deinterlace podrobněji


Původní scéna v časech 0 sec a 1/50 sec.


Půlsnímky snímající scénu v rozdílném čase. První snímá jen sudé linky (top field) a druhý jen liché linky (bottom field).


Weaving: Jednoduchým sloučením půlsnímků se u pohybujících objektů objeví zuby. Tento typ sloučení se označuje jako vypnutý deinterlace (disabled, weave, weaving, no deinterlacing). Je vhodný v případech, kdy původním zdrojem bylo neprokládané video a zpětným sloučením půlsnímků tedy nehrozí vznik zubů.

- nebo -
Discard: Nejjednodušší metoda spočívá ve vypuštění jednoho z půlsnímků. Použijí se jen buď sudé linky (top field) nebo liché linky (bottom field). Výsledný obraz má vertikálně poloviční rozlišení a tedy sníženou kvalitu. Jiný název metody je Single field. Obvykle lze volit, který půlsnímek se použije.


Linear: Podobně jako předešlá metoda Discard, ale s tím rozdílem, že chybějící linky půlsnímku se neduplikují, ale interpolují ze sousedních linek. Tedy - chybějící linka 2 se získá jako střední hodnota sousedních linek 1 a 3. Výsledný obraz má jemnější hrany, není tak hrbolatý jako Discard. Často je označením Linear myšlena níže uvedená metoda Linear Bob a u metody Discard se automaticky předpokládá, že chybějící linky jsou interpolovány, jak je popsáno u této metody.


Mean: Použijí se oba půlsnímky a ty se spolu prolnou. Snímek tak obsahuje jakoby více obrazové informace, ovšem stále ještě je vertikální rozlišení poloviční a v obraze jsou patrné duchy za pohybujícími se objekty.


Blend: Použijí se oba půlsnímky podobně jako u předešlé metody Mean, ovšem lichý půlsnímek se posune o jednu linku, na přesnější pozici kterou má mít, a tím je dosaženo vyššího vertikálního rozlišení. Tedy - první linka se použije ze složeného obrazu nezměněná. Druhá linka se získá prolnutím linek 1 a 2, třetí linka prolnutím linek 2 a 3 atd. Oproti metodě Mean se jemnost obrazu zvýší (projeví se hlavně ve zlepšení statických částí obrazu), ovšem stále přetrvává problém s duchy za pohybujícími se objekty.


Bob: Metoda Bob patří do kategorie Doubler, tedy metody zvyšující frekvenci snímků. Oba půlsnímky se převedou na plné snímky (zdvojením linek) a následují za sebou jako plné snímky. Z původní půlsnímkové frekvence 50 fps vznikne snímková frekvence 50 fps, namísto převodu na 25 fps jako u předešlých metod. Navíc se lichý snímek o linku posune (podobně jako u metody Blend), čímž dojde k částečnému zvýšení vertikálního rozlišení. Nevznikají zde duchy jako u metody Blend, ovšem velikost přenášených dat se zdvojnásobí a kvůli střídání přenášeného obrazu vzniká jev blikání statických částí obrazu, projevující se typicky nejvíc na vodorovných hranách a linkách.


Linear Bob: Vylepšením metody Bob se namísto jednoduchých Discard snímků přenášejí snímky Linear, tedy chybějící linky jsou interpolovány ze sousedních linek. Zvýší se tak jemnost hran a problém s problikáváním vodorovných hran a linek se trochu vylepší. Zůstává nevýhoda většího objemu dat. Tato metoda se často označuje jen jako Linear.


Selective Blending, X, Yadif: Dokonalejší metody se snaží detekovat změny v obraze a tomu přizpůsobovat použitou metodu. Obraz vzniká kombinací předešlých technik. Selective Blending (nebo též Smart Blending, Motion Adaptive Blending) používá u statické části obrazu metodu Weaving a u měnících se částí obrazu metodu Blending. Tím se dosáhne u statických částí obrazu plného rozlišení a u pohybujících se částí nevznikají zuby. U pohybujících se částí obrazu není snížení rozlišení tak znatelné a tak nevadí, ovšem může vadit vznik duchů. Metoda X rozděluje obraz do bloků 8x8 pixelů. Neměnné bloky interpoluje metodou Weaving, u proměnlivých bloků ponechává sudé linky a dopočítává chybějící linky se zohledněním směru hran. Metoda Yadif (Yet Another DeInterlacing Filter) interpoluje chybějící linky komplikovanějším algoritmem. Ve verzi Yadif 2 navíc zdvojuje snímky, jako u metody Bob.

Autor: PandaWild


Přidej komentář
Pokud se chcete na něco zeptat, vyhledejte/zapište svůj dotaz na fotobankovém diskuzním fóru.

13. srpen, 2016

Úprava zvuku videa aplikací Audacity

Při přípravě videí pro fotobanky je často zapotřebí úprava zvuku zvukovým editorem. U některých videí se sice bez zvuku obejdeme, ale jsou případy, kdy je zvuk nutností a nahrávku nám může znehodnotit hluk větru, šum či hudba na pozadí. Běžnému fotobankéři se zpravidla nevyplatí pořízení profesionálního nástroje, jakým je Adobe Audition. Proto se dnes podíváme na alternativu, open source program Audacity, verze 2.1.2. Je k dispozici pro Windows, Mac i Linux a je plně lokalizován do češtiny. Více...

Proč nám vadí prokládání u videa?

Napsáno 18. červenec, 2016 v sekci Prodej videa ve fotobankách
Prokládání nám komplikuje život v tom, že na PC nemá opodstatnění, ale kvůli televiznímu přenosu se stále ještě používá a je velmi obtížný vzájemný převod. Tento text berte jako první dodatek k seriálu o prodeji videí ve fotobankách. Více...

Jak na průhlednost, seamless loop a time-lapse ve videích

Napsáno 12. červenec, 2016 v sekci Prodej videa ve fotobankách
V posledním dílu seriálu "Videa pro fotobanky" se podíváme na tři zajímavé metody tvorby videa - několik možností řešení průhlednosti, postupy a nástroje pro vytvoření seamless loop (nekonečné smyčky) a tvorbu časosběrného videa (timelapse). Více...

Editace videa programem VirtualDub

Napsáno 11. červenec, 2016 v sekci Prodej videa ve fotobankách
Program VirtualDub patří už léta mezi klasiku pro úpravu videí. Nejedná se přímo o střihový program, kterým byste mixovali klipy do celovečerního filmu. Ale to u fotobank nepotřebujeme, střih potřebujeme jen k odstranění nežádoucích částí záznamu z kamery. Větší přínos pro nás má VirtualDub jako obrazový filtr. K dispozici jsou nejen vestavěné filtry (pro úpravy jako změna jasu, barvy, překlápění, přidání vodoznaku, motion blur), ale na internetu jsou k nalezení velká kvanta pluginů do VirtualDub. Jako např. výborný filtr Deshaker, který dokáže stabilizovat roztřesený obraz až zázračně. Více...

Konverze videa nástrojem XMedia Recode

Napsáno 29. červen, 2016 v sekci Prodej videa ve fotobankách
Videa jsou komplexní soubory, které mohou obsahovat obrazovou stopu (stream, datový proud), zvukovou stopu nebo titulky. Stop stejného typu může být i více, např. zvukové stopy ve více jazykových verzích. Video v nějakém formátu (soubor s příponou MOV, AVI, MP4) se nazývá kontejner. Stopy v něm obsažené mohou být v nějakém komprimovaném tvaru (JPEG komprese, mezisnímková komprese, nekomprimovaný RGB). V záhlaví stopy je informace o kodeku, kterým lze stopu dekódovat (XVid, DivX, H.264, Motion-JPEG). Více...

Požadavky fotobank na formát videa

Napsáno 28. červen, 2016 v sekci Prodej videa ve fotobankách
Každá fotobanka má trochu jiné požadavky na videa. Mezi ty základní patří formát, rozlišení, datová velikost a délka videa. Některé přijímají editorial (zpravodajská) videa, jiná ne. Liší se také v možnosti nahrávání videa na jejich web. Na všechny tyto aspekty nahrávání videí na jednotlivé fotobanky se nyní podíváme. Více...

Tvorba videa pro fotobanky

Napsáno 27. červen, 2016 v sekci Prodej videa ve fotobankách
Videa se na fotobankách neprodávají tak často jako fotky či ilustrace, ale jejich ceny jsou podstatně vyšší a tak mohou být pro mnohé zajímavější oblastí tvorby. Minimálně jsou dobrým zpestřením portfolia, když vás vaše tvorba již omrzela. Výhodou videí může být pro mnoho autorů to, že fotobanky berou videa poměrně ochotně a málokteré video vyhodí. Více...

Prodej videa ve fotobankách

Napsáno 23. červen, 2016 v sekci Prodej videa ve fotobankách
Prodáváte na fotobankách fotky, ilustrace nebo vektory? Chtěli byste zkusit rozšířit portfolio o nový typ obsahu? Jste tvůrce video obsahu a hledáte odbyt pro své klipy? Zkuste prodej footage videa na fotobankách. V následujících dnech zde bude publikován šestidílný podrobný seriál o tvorbě videa pro fotobanky, jehož autorem je Panda Wild. Toto je jeho úvodní díl, který pro vás pro změnu napsala Soim. Více...

Výdělky ve fotobankách 2015

Napsáno 25. březen, 2016 v sekci Fotobankový průzkum
Po zveřejnění základních výsledků fotobankového průzkumu přichází - tak jako každý rok - detailní rozpitvání výdělků českých a slovenských fotobankéřů. Snadno si tak můžete ověřit, jestli vyděláváte ve fotobankách více, či méně než průměrný respondent mého průzkumu. Více...

Výsledky fotobankového průzkumu 2015

Napsáno 18. březen, 2016 v sekci Fotobankový průzkum
Letos to je už šestý ročník fotobankového průzkumu, jehož výsledky si právě prohlížíte. Oproti loňsku se jej zúčastnilo trochu méně fotobankéřů (149 oproti loňským 163), ale věřím, že i tak budou výsledky zajímavé. Letos jsem přidal snad jen jednu novou otázku a několik dalších jsem přeformuloval. Ale pojďme se podívat, jak to vše dopadlo: Více...

Rozhovor s úspěšným anonymním fotobankéřem

Napsáno 06. březen, 2016 v sekci Fotobankové příběhy
Krátce poté, co jsem spustil letošní fotobankový průzkum (mimochodem, pokud jste ještě nevyplnili anonymní dotazník pro letošní fotobankový průzkum, učiňte tak co nejdříve, děkuji!), mi napsal jeden z respondentů, protože špatně odpověděl na jednu z otázek - chtěl svou odpověď v dotazníku upravit, protože si myslel, že by to mohlo ovlivnit výsledné statistiky. Trochu jsem se podivil a zapochyboval, ale při hledání příslušného záznamu ve výsledcích průzkumu mi to došlo - jednalo se totiž o fotobankéře ze skupiny Top10, tedy byl to jeden z nejúspěšnějších českých fotobankéřů s opravdu velkými fotobankovými výdělky. Dotyčný se mi na konci emailu ještě omluvil, že se nepodepsal, protože by chtěl zůstat v anonymitě (což zcela chápu). Více...

Rozhovor s Petrem Štěpánkem, fotobankovým food fotografem

Napsáno 07. duben, 2015 v sekci Fotobankové příběhy
Petr mě oslovil asi před rokem, začínal s fotobankami a chtěl poradit se Shutterstockem. Třikrát jej odmítli a pak se mi už neozval. Až půl roku na to mi napsal děkovný email - jeho příběh měl šťastný konec - na Shutterstock se na počtvrté dostal, v současnosti má jeho portfolio několik tisíc fotografií a fotobanky mu generují nezanedbatelný měsíční příjem. Jsem vždy velmi nadšen, když se takový příběh ke mě dostane, a proto bych se s vámi rád o něj podělil v tomto rozhovoru. Více...

Výdělky ve fotobankách 2014

Napsáno 23. březen, 2015 v sekci Fotobankový průzkum
Přichází nedílná a nejvíce očekávaná součást mého fotobankového průzkumu - podrobný přehled výdělků v microstock fotobankách za rok 2014. Statistiky a srovnávání výdělků grafiků, fotografů, amatérů, profíků, fotobankových začátečníků i ostřílených fotobankéřů. Více...

Výsledky fotobankového průzkumu 2014

Napsáno 22. březen, 2015 v sekci Fotobankový průzkum
Jubilejní pátý ročník fotobankového průzkumu zdárně proběhl s rekrodní účastí - celkem se ankety zúčastnilo 163 respondentů. Věřím, že díky novým otázkám (používané aplikace, zdroje inspirace) bude pro vás další tvorba pro fotobanky ještě zábavnější a snazší. Více...

Rozhovor s Magdou

Napsáno 04. září, 2014 v sekci Fotobankové příběhy
S Magdou jsem se poprvé potkal na fotobance Dreamstime, kde mi sama napsala pozdrav, jakožto reakci na mé nováčkovské představení v diskusním fóru - registrovala se na tuto fotobanku o půl roku dříve než já. Následně jsem jí zavalil spoustou svých otázek na fotobanky a jejich fungování, stala se tak pro mne fotobankovým guru. Až později na českém fotobankovém diskusním fóru jsem zjistil, že nejen pro mě. Více...

Výdělky ve fotobankách 2013

Napsáno 25. březen, 2014 v sekci Fotobankový průzkum
Po roce opět přicházím s konkrétními statistikami výdělků z prodejů fotografů a ilustrátorů v zahraničních fotobankách. Následující informace jsou získány z anonymního dotazníku, ve kterém čeští a slovenští fotobankéři hodnotili své prodeje ve fotobankách za rok 2013. Z původních 128 respondentů jsem musel v některých srovnání část vynechat kvůli chybějícím údajům. Více...

Výsledky fotobankového průzkumu 2013

Napsáno 17. březen, 2014 v sekci Fotobankový průzkum
I letos proběhl fotobankový průzkum (byl to již čtvrtý ročník) mezi českými (a samozřejmě také slovenskými) grafiky, fotografy, videotvůrci, kteří prodávají svou tvorbu na zahraničních microstock fotobankách. Dnes se podíváme na první výsledky této anonymní ankety, později přibude také článek s detailnějším rozborem výdělků. Více...

Oplatí sa fotiť pre fotobanky v roku 2014?

Napsáno 27. leden, 2014 v sekci Fotobankové příběhy
V Júni tohoto roku to budú 3 roky čo prispievame do fotobánk. Rád by som sa s vami podelil o náš príbeh. O fotobankách sme vedeli už dlhšie, ale čas dozrel v Júni 2011, keď sme sa zaregistrovali a vybrali z našeho portóflia cca 10 fotiek a skúšobne ich nahrali do BIG 5 fotobánk a vyrazili na víkend do Karlových Varov na filmový festival. V nedelu sme sa vrátili domov. Poschvalovali nám fotky a dokonca sme zarobili prvé doláre. Více...

Výdělky ve fotobankách 2012

Napsáno 25. březen, 2013 v sekci Fotobankový průzkum
Jaké jsou skutečné výdělky fotografů a grafiků ve fotobankách? Jak se liší výdělky amatérů od profesionálů, grafiků od fotografů, začátečníků od pokročilých a veteránů? Jaké jsou výdělky těch nejlepších? Kolik vám dokáže vydělat jedna fotka nebo vektorová ilustrace za rok ve fotobance? Na všechny uvedené otázky odpovídám v tomto článku, který vznikl podrobněším zpracováním dat z fotobankového dotazníku za rok 2012. Více...

Výsledky fotobankového průzkumu 2012

Napsáno 11. březen, 2013 v sekci Fotobankový průzkum
Tento rok byla účast v mém průzkumu mezi českými (a slovenskými) uživateli fotobank slabší. Ale i tak jej vyplnilo pěkných 111 respondentů a tak doufám, že sebraná data budou schopná o něčem vypovídat. Loňská vysoká účast byla způsobena odkazem z facebookových stránek fotobanky Pixmac, což bohužel také zapříčinilo jisté zkreslení výsledků. Letos se nic takového nekonalo a tak by měly data lépe odpovídat skutečnosti. Více...

Půl roku ve fotobankách

Napsáno 10. únor, 2013 v sekci Fotobankové příběhy
Jmenuji se Tomáš Mikula a rád bych se s vámi podělit o zkušenosti z mého prvního půl rok na trhu se stock fotografiemi. Začalo to na začátku minulého roku, kdy jsem se začal zajímat o to, co to vůbec microstock je. V té době mi paradoxně nebylo ještě ani 18let. V říjnu minulého roku se situace změnila a konečně jsem udělal první kroky, které vedly k prvním prodejům. Více...

Ranní výlet za fotkou

Napsáno 09. prosinec, 2012 v sekci Fotobankové příběhy
Nejsem typ, který fotí pro mikrofotobanky. Spíš si fotím, co chci a co kolem sebe vidím a pak některé snímky nahrávám na mikrofotobanky. Fotografování mám prostě jako koníček, který mě baví a vyplňuje mi volný čas. A jelikož dalším koníčkem je například turistika, či geocaching, kloudně se dají skloubit. Naštěstí má druhá polovička je na tom podobně a tak si výlety do přírody užíváme většinou spolu. Ač přítelkyně sama nefotí, je k mému koníčku povětšinou tolerantní. Někdy si vysloužím fotkou pochvalu, jindy kritiku a někdy i výsměch. Jako například u autoportrétu v ranní mlze. Více...

Petrův fotobankový příběh

Napsáno 06. prosinec, 2012 v sekci Fotobankové příběhy
Jmenuju se Petr a toto je můj fotobankový příběh. V době, kdy jsem hledal jiné zdroje příjmu kromě svého zaměstnání jsem byl s manželkou na dovolené na maltě (tzn. předělávali jsme koupelnu a kuchyni svépomocí) a počasí nám vyšlo opravdu krásné. Bylo léto 2009 a oba jsme také přestali kouřit, protože jsme se dozvěděli, že jsme těhotní, teda hlavně žena, ale nesmějte se, oba jsme přibrali (a já mám ještě teď váhu po porodu). Od září jsem opět nastoupil do práce, učitel zedníků na praxe. Více...

Nekopírujte, jinak vám zruší na fotobance účet

Napsáno 12. listopad, 2012 v sekci Prodej fotek a ilustrací ve fotobankách
Na začátku října mě jeden čtenář upozornil na podezřelé portfolio na fotobance Shutterstock, které mělo až nápadně podobné ilustrace jako to moje. Podíval jsem se na něj, a bylo to tak - portfolio obsahovalo asi 250 ilustrací, z nichž polovina byly moje hodně přesné napodobeniny a jejich variace. Na první pohled nebylo mnohdy ani poznat, zda to jsou předělané ilustrace, nebo úplné kopie. Majitelem portfolia byl nick "foto1883" a na Shutterstocku byl zaregistrován od roku 2012 - což myslím také trochu vypovídalo o tom, že to nebylo nechtěné pochybení autora. Více...

Co kreslit a fotit během roku pro fotobanky?

Napsáno 15. říjen, 2012 v sekci Prodej fotek a ilustrací ve fotobankách
Tak to je zapeklitá otázka. Na jednu stranu je výhodné tvořit obrázky s tématy, které se prodávají pořád - například jídlo, životní styl, průmysl, v případě ilustrací pak ikony, abstraktní pozadí, webové elementy. Na druhou stranu ale stojí za to, věnovat se také sezónní tématice - mám na mysli zejména svátky. Prodávájí se sice jen v určitém období v roce, ale o to masívněji. Více...

Výdělky fotobankéřů za rok 2011

Napsáno 13. duben, 2012 v sekci Fotobankový průzkum
Na základě dat z fotobankového dotazníku za rok 2011 jsem vygeneroval následující zajímavé statistiky o reálných výdělcích českých fotobankéřů v zahraničních microstock fotobankách. Oproti loňskému ročníku (pro porovnání doporučuji přečíst výsledky z loňského roku: Jaké jsou výdělky českých fotografů a grafiků ve fotobankách) jsem přidal pár dalších zajímavých statistik. Více...

Výsledky fotobankového průzkumu 2011

Napsáno 28. březen, 2012 v sekci Fotobankový průzkum
Letos se fotobankového průzkumu zůčastnilo rekordních 155 fotobankéřů (to jest o 54 více než loni). Zásluhu na tom mají zejména facebookové stránky české fotobanky Pixmac, neboť tam uveřejnili odkaz na tento dotazník a tím znatelně přibylo respondentů (asi tak jedna třetina). Více...

Jste grafik který hledá práci? Zkuste kreslení (focení) pro fotobanky (brigáda, přivýdělek nebo práce na plný úvazek)

Napsáno 31. leden, 2012 v sekci Jak začít
Na internetu každou chvíli nacházím inzeráty, ve kterých grafici hledají práci. Rád bych jim doporučil jeden zdroj příjmů, díky kterému budou nezávislí, svobodní, můžou pracovat z tepla domova a když jim to půjde dobře tak i finančně dobře zajištění. Jde o kreslení pro fotobanky. Více...

Mikrofotobanky 2011 - průzkum mezi fotografy a grafiky

Napsáno 03. leden, 2012 v sekci Fotobankový průzkum
Po zdařilém prvním ročníku mikrofotobankového průzkumu je na řadě ročník druhý, který bude doufám ještě zdařilejší. O co vlastně jde? Loni jsem se rozhodl zmapovat českou fotobankovou sféru - zjistit, kolik je tu asi tak grafiků a fotografů, kteří prodávají své výtvory v zahraničních microstock fotobankách, kolik vydělávají, jak mají velká portfolia, na kterých fotobankách se jim nejlépe prodává a další zajímavé informace. Více...

Recenze knihy How to make money from your digital images

Napsáno 29. září, 2011 v sekci Prodej fotek a ilustrací ve fotobankách
Po delší době jsem si konečně našel čas a přečetl si další knihu o fotobankách a prodeji fotek v nich. Tentokráte se jednalo o starší titul (byl vydán v roce 2008) a tak mě zajímalo jak moc se svět fotobank za ty tři roky změnil. Více...

Recenze knihy Microstock Money Shots

Napsáno 19. září, 2011 v sekci Prodej fotek a ilustrací ve fotobankách
Microstock Money Shots: Turning Downloads into Dollars with Microstock od autorky Ellen Boughn je první kniha o microstock fotobankách, kterou jsem četl. V té době to byla docela novinka (vyšla v srpnu 2010) a docela se mi líbila. Autorka Ellen Boughn, je ve světě fotobank poměrně známá osobnost - v oboru je již přes třicet let, pracovala pro několik fotobank a sama jednu z nich založila (After-Image). Možná jste četli některý z článků na jejím Dreamstime blogu nebo na blogu o focení a fotobankách, který sídlí na její doméně. Více...

Zahraniční knihy o fotobankách

Napsáno 12. září, 2011 v sekci Prodej fotek a ilustrací ve fotobankách
Chcete-li snadno a rychle načerpat informace o tématu, která vás zajímá, ale o kterém toho moc nevíte (ať už je to programovací jazyk, software, nebo cokoliv jiného), tak mezi nejpohodlnější a nejrychlejší způsoby patří kniha - vše v ní máte přehledně popsáno a můžete si to prostudovat například cestou z práce nebo večer v posteli. Více...

Fotobanky a já, aneb jak to všechno začalo

Napsáno 06. září, 2011 v sekci Jak začít
S fotobankami pracuji již déle než 5 let - od počátku jako fotograf přispěvovatel, který na fotobankách prodává své fotografie, později jsem přidal i vektorovou grafiku a po několika letech jsem okusil i druhou stránku fotobank - začal jsem je používat jako zákazník a uživatel, který tam nakupuje. Všechno to ale začalo mnohem dříve... Více...

Jaké jsou výdělky českých fotografů a grafiků ve fotobankách

Napsáno 19. srpen, 2011 v sekci Fotobankový průzkum
Reálné výdělky z fotobank – nejdůležitější otázka, jejíž odpověď zajímá většinu fotografů a grafiků, když přijde řeč na možnost prodávat fotografie a vektorové ilustrace v zahraničních microstock fotobankách. Mimochodem to byl také jeden z důvodů, proč jsem se pustil na začátku roku 2011 do fotobankového dotazníku. Po zveřejnění výsledků jsem se zaměřil do detailního prozkoumání výdělků českých fotografů a ilustrátorů. V tomto článku si můžete konečně ověřit, zda se fotobanky vyplatí a kolik se na nich dá opravdu vydělat. Více...

Výsledky fotobankového průzkumu

Napsáno 17. srpen, 2011 v sekci Fotobankový průzkum
V lednu 2011 jsem poprvé uskutečnil velký dotazníkový průzkum mezi českými prodejci v zahraniřních fotobankách s cílem zjistit nějaké informace (zajímalo mě zejména kolik jich je, kde prodávají a jaké jsou jejich výdělky). Celá anketa byla přísně anonymní a celkem měla poměrně velký úspěch - více než 100 respondentů! Nyní je načase seznámit vás s prvními výsledky. Více...

Danění příjmů z fotobank

Napsáno 28. duben, 2011 v sekci Prodej fotek a ilustrací ve fotobankách
Pokud vyděláváte pravidelně ve fotobankách na prodeji svých fotografií a ilustrací, pak byste neměli zapomenout své zisky zdanit - zahrnout je do svého daňového přiznání, které odevzdáváte na konci března. Více...

Jak začít prodávat fotky a ilustrace ve fotobankách

Napsáno 28. duben, 2011 v sekci Jak začít
Již jste slyšeli o tom, že v některých fotobankách berou a prodávají fotografie a další výtvory i od naprostých amatérů a že si lze tak vcelku slušně přivydělat? A teď přemýšlíte, zda to zkusit či nikoliv? V tom přípdě je tento úvodní článek určen přímo pro vás. Více...

Prodej fotek a ilustrací

Poslední diskuse

Nová témata na diskusním fóru:

Nejlepší fotobanky

Seznam těch nejlepších fotobank, setříděn podle výše výdělků:

Shutterstock Shutterstock
Dreamstime Dreamstime
Fotolia Fotolia
iStockphoto iStockphoto
BigStock BigStock
123RF 123RF
Graphic Leftovers Graphic Leftovers
Depositphotos Depositphotos
Pond5 Pond5

Více informací →

Newsletter

Přihlašte se k odběru občasného newsletteru s přehledem dění kolem fotobank

Fotobanky na Facebooku

Spoustu drobnějších zpráv píšu jen na Facebook.